BoUkova homepage

Skotsko – road trip

Jak jste jistě mnozí zaregistrovali, nedávno jsem se vrátil z menšího výletu po Skotsku a můžu vám říct, že kdybych se už brzy nechystal domů, na pár měsíců bych se tam odstěhoval, protože tenhle kraj mě naprosto dostal. Vyrazili jsme pouze na pět dní a za tuhle krátkou dobu jsme najeli celkem 2.500 km.

Den první – cesta, Fort William

Ve středu 7. 3. 2007 kolem 4.00am jsme vyrazili. Měli jsme menší zastávku v Londýně, poněvadž jsme tam vyzvedávali posledního člena naší výpravy. Celkem jsme jeli tedy ve čtyřech. Cesta přes Londýn byla klasická magorárna i v takhle brzkou hodinu, ale pak už to bylo jen lepší a lepší. Po přejezdu hranic to byla na silnici uplná paráda. Absolutně žadná tlačenice.

První den jsme v podstatě strávili jen v autě a urazili jsme slušných 1.000 km a dorazili jsem až do městečka Fort William, které se nachází pod nejvyšší horou Ben Nevis. Cesta nás poměrně vyčerpala, takže ubytování jsme chtěli vyřídit co nejrychleji i za cenu trošku si připlatit. První hotel, do kterého jsem vletěl se jmenoval Grand Hotel a čekal jsem trošku větší pálku, ale když mi sdělili, že cena je £25 i se snídaní, okamžitě jsme to vzali.

Hotel byl naprosto v pohodě, snídaně na místní poměry také ušla, ale co mě absolutně dorazilo byla servírka, která když viděla, že se snídaní končíme se k nám naklonila a zeptala se zda-li ještě budem ten kečup. Kečup jen tak mimochodem nebyl jak byste čekali v nějaké pixle, ale jen tak nacmrdanej do mističky. Když jsme servírce sdělili, že ten kečup už nebudem, vzala mističku a ladně ji přenesla k dalšímu stolu, kde se právě chystali posnídat :-).

Den druhý – Ben Nevis

S plnými pupky jsme po snídani vyrazili na procházku po městě, bohužel celkem vydatně lilo, takže procházka nic moc. Rozhodli jsem se tedy popojet někam dál a po minutí značky upozorňující na ski resort, jsme se zajeli mrknout, jak takový ski resort ve Skotsku vypadá. Z dálky docela dobrý, ale bohužel lanovka byla mimo provoz, takže jsme si jen prošli 4× a downhill tratě a vzhledem k tomu, že se počasí celkem umoudřilo, namířili jsme si to k úpatí Ben Nevisu.

Na Ben Nevis už žádná lanovka nevede, takže tam už jsme museli po svých. Výstup na horu byla celkem příjemná vycházka, ale čím víc jsme se blížili k vrcholu, tím to bylo horší. Začalo to poměrně silným větrem a když už jsme se blížili k místům, kde pomalu začínal sníh, začalo být poměrně krušno. Cestou jsme potkali dva nadšence, kteří se právě vraceli z vrcholu. Chvíli jsme s nima dali řeč a sdělili nám, že nahoře je docela krušno, a že k výstupu museli použít mačky, lana a já nevím jaký ještě další vybavení. Nad horama se formovali docela hustý mračna, tak jsme se rozhodli pro cestu zpátky.

Asi v půlce sestupu se k šílenému větru, který chvilkami bránil v chůzi přidal ještě déšť. K autu jsme přišli promočený na kost. Hodili jsme na sebe suchý hadry a vyrazili hledat nocleh. Měli jsme v plánu přespat někde u jezera Loch Ness a tak jsme taky udělali. Našli jsme super bed and breakfast a po rozhovoru s majitelkou jsme se okamžitě ubytovali. Na tomto místě mě dorazili dvě věci. Za prvé, když jsem paní vysvětlil, že jsme právě slezli z Ben Nevisu a jsme kompletně promáčený, a že bychom si potřebovali někde usušit, nejen že nám nabídla usušení, ale vše nám i vyprala.Za druhé, byla nám nabídnuta možnost do libosti využít bar a pít co hrdlo ráčí a na konci, až budeme platit jí jen sdělit co jsme měli a zaplatit to. Tohle se mi fakt líbilo.

Den třetí – Loch Ness, cesta k Edinburghu

Po tom co jsme se opět narvali při snídaní, jsme vyrazili k jezeru Loch Ness. Ráno tradičně pršelo, což se tradičně kolem 11 změnilo. Nevím proč, ale jezero na mě moc nezapůsobilo. Prostě velká vodní plocha, městečka okolo jsou plná předražených plyšových lochnesek a to je asi tak vše. Nessie jsme neviděli. Odpoledne jsme dorazili k východnímu pobřeží a pomalu začali shánět nocleh. Měli jsme v plánu přespat nedaleko Edinburghu, kam jsme se chystali další den vyrazit. Sehnat ubytování byla v této části Skotska neuvěřitelná pakárna. Všechno buď strašně drahý (kolem £80 na osobu) nebo neměli místo, no prostě už to vypadalo, že dáme noc v autě, po které bychom si jistě Edinburgh pořádně vychutnali. Naštěstí se nám okolo 11 večer podařilo najít hotel – restauraci (těžko to nějak nazvat, měli tam jen dva pokoje) za £25 takže jsme do toho okamžitě šli. Chlapík který měl na starosti tenhle podnik nám ve všem maximálně vycházel vstříc, takže ani jídlo v takhle pozdní hodinu pro něho nebyl problém. Asi běžně si při práci dával pár piv, takže druhý den, když nám chystal snídani se mohl uzívat. Můj odhad je, že takhle brzo na osmou už asi hodně dlouho kvůli hostům nevstával :-).

Den čtvrtý – Edinburgh

Město jako takové, mě nijak zvlášť nezaujalo, ale výlet na zámek v Edinburgu stál opravdu za to. Prohlídce zámku jsme věnovali skoro všechen čas, který jsme si tam mohli dovolit strávit. Po prohlídce zámku jsme ještě vyrazili do obchodu s pravou whisky, ale na prohlídku s ochutnávkou už jsme se zlákat nenechali. Navečer jsme přejeli zpět do Anglie. Známí mi doporučovali nocleh v některém Youth Hostel, které jsme cestou potkávali, ale v tomhle, kde jsme zrovna chtěli přenocovat prováděli rekonstrukci. Prý je toto ubytování hodně levné a doporučované právě pro lidi, co se vydají na podobnou výpravu jako my. Jelikož místo nebylo, skončili jsme nakonec v kempu, kde jsme si pronajali chatku. Naprosto pohoda.

Den pátý – cesta domů

Cestou zpět jsme ještě zastavili u Hadriánovi zdi, což je takový docela slušně dlouhý val vybudovaný Římany, ale na prohlídku některých z pevností už moc nebyl čas, protože nás čekala dlouhá cesta. Po příjezdu na obchvat Londýna M25 jsme zažili menší šok, poněvadž doprava z něj byla z nějakého důvodu svedena a muselo jet přes Londýn. V Londýně ještě ke všemu probíhal nějaký důležitý rugby zápas, takže jsme průjezdem strávili asi pět hodin. Opravdu neopakovatelný zážitek po příjezdu ze Skotska.

No a to by bylo v kostce asi tak vše. Do Skotska bych rád ještě někdy vyrazil a to nejméně na 14 dní. To už ale bude asi výprava z Čech. Kdyby někdo měl zájem vyrazit na pořádnej road trip, ozvěte se a něco naplánujem.

PS: Nedá mi to a musím se pochlubit. Před chvílí mi volali z Nixon McInnes kde jsem byl nedávno na pohovoru a příští týden tam začínám na freelance basis jako frontend coder. Doporučuji se podívat především na jejich Company culture Takhle si představuji pracovní podmínky :-). Zatím jsme se domluvili na jednom dni v týdnu, ale prý pokud budu mít čas, mohl bych i dva.

Publikováno 23. 3. 2007 v rubrice Anglie

Komentáře k článku “Skotsko – road trip”