Babysitting – nevermore

Dnešním dnem jsem téměř dokončil rekonstrukci dalšího bytu, takže se opět pokusím pořádně opřít do hledání nějakého lukrativnějšího zaměstnání…..:-). Inzerátů jsem našel na internetu poměrně dost, tudíž se znovu dám do intenzivního rozesílání svého CV. Kvůli tomu ale tento příspěvek nepíši. V pátek jsem totiž absolvoval svůj první samostatný babysitting….:-). Málem jsem zkolaboval.

V pátek odpoledne mi volala Lucka, jestli bych nechtěl místo ní večer zajít do jedné rodinky pohlídat dva prcky. Roční holčička Alexandra a tříletý chlapeček, na jehož jméno si nepamatuji. Jelikož jsem se už několikrát s Luckou hlídaní dětí zúčastnil, věděl jsem, že jde většinou jenom o to koukat na televizi a pít u toho pivo….:-). To ovšem nebyl můj případ. Těšil jsem se, že se vyvalim u televize a ještě za to dostanu zaplaceno, takže jsem se v pátek dostavil před půl osmou k rodince na hlídání. Ze začátku šlo všechno podle plánu. Děti spali, rodinka mi nechala na sebe telefonický kontakt kdyby něco a vypravili se někam do restaurace. Já jsem se podle očekávání vyvalil na gauči a začal sledovat bednu. Asi půl hodinky to bylo v pohodě. Pak jsem ale zaslechl nějaký kňourání z dětského pokoje, což mě docela rozhodilo. Chvíli jsem vyčkával, jestli to malou náhodou nepřejde. Bohužel se tak nestalo…:-(. Potichu jsem vyběhnul nahoru, že skouknu co se děje. To byla ale velká chyba. Moje přítomnost totiž malou vůbec neuklidnila, ba právě naopak. Začla neskutečně ječet a vůbec to nevypadalo, že by hodlala přestat. Zavolal jsem Lucce, co mám jako dělat. Byl jsem totálně v hazlu. Poradila mi, ať skočim do kuchyně a dám jí mlíko a pak že by měla dát pokoj. Ale ouvej, mlíko došlo, takže jsem opět vyběhnul nahoru a vyndal malou z postele, aby nevzbudila tříletýho brášku, který by pravděpodobně začal ječet taky a to už bych asi opravdu neustál…:-). Běhal jsem tedy s malou dole po bytě, zkoušel vytahovat různé hračky, ale bylo to čím dál horší. Kroutila se jak had, řvala naprosto ukrutnym způsobem a vypadala, že každou chvíli vyskočí z kůže. Do toho se mohla ještě posrat nebo hodit šavli a to už by mě fakt vezli.

Nedalo se tedy nic dělat a musel jsem zavolat maminu. Sdělil jsem jí, že malá se vzbudila, neskutečně řve a že nemůžu najít žadný mlíko. Hrozně se mi omlouvala, že na mlíko zapomněla a ať jí zkusím dát sušenku. Sušenku malá samozřejmě vůbec nechtěla. Mamina ale okamžitě informovala sousedku o mém problému, takže za chvíli mi donesla džbánek mlíka. Malá jak jí viděla, tak se celkem uklidnila a šli jsme ohřát tu dobrotu….:-). Natankoval jsem tedy prckovi plnou lahvičku a sousedka na mě koukala, jestli jsem se náhodou nezbláznil…:-). Opět jsem si uvědomil, že nemohou servírovat jídlo podle mých měřítek a trošku jsem ulil…:-). Lahvičku s mlíkem jsem pak dal na chvíli do mikrovlnky a těšil se, že bude pokoj. Opět jsem se ale šeredně mýlil. Sousedka mi vrazila malou zpět do náruče, která začla opět příšerně ječet. To jí ale nijak neznepokojovalo a s přátelským See u later mě opustila.

Byl jsem v koncích. Lil ze mě pot, malá si mlíka ani nepotáhla a ječela. Pak ani nevim jak mě to napadlo, ale posadil jsem jí na gauč a předvedl jsem jí svůj mobilní telefon. Malá jak mávnutím kouzelného proutku přestala vřeštět a konečně se uklidnila. To byl balzám na uši i na duši slyšet jen tichoučké žvatlání…:-). Kolem desáté večer se vrátili rodiče a obdivovali, jak mám everything under control…:-). Říkali, že pro ně nechce nikdo hlídat a že jsem se to ustál fakt dobře. Prohodili jsme ještě pár slov a já jsem se v menším šoku odvalil do hospody.

Příště si podobnou akci velmi dobře rozmyslím.

Komentáře k článku “Babysitting – nevermore”

Peters říká:

Fakt dobrá story:-). Ale teda že skončíš i u dětí, to by mne fakt ani ve snu nenapadlo. Tak ať to vyjde s těmi CV!

Radouš říká:

Zdar BoUKu, vypada to ze uz jsi opravdu pripraven na vlastni deti 🙂 Super historka, jen vydrzet dal! Zasilam pozdrav z LYNXu, bezva jsem si pocetl. Zdary Radous

Ilik říká:

Peti, tentokrat jsem se opravdu dobre pobavila. Chce to jen trochu praxe a za chvili by jsi to taky zvladal v pohode. Ale samozrejme Ti preji aby to nebylo potreba a Ty jsi nasel nejake lepsi a pro Tebe zajimavejsi zamestnani. Drzim pesticky.

Radim říká:

Peto musim uznat, ze si mi po dnesnom odpornom dni totalne zdvihol naladu. Skoro som sa pri citani poxcal do smiexu. Ale neboj, ono si tie decka na teba casom zvyknu /po par dalsix bejbacox/. Hmmm, len ci si zvyknes na to aj ty, ze? :o))


Kdo jsem

BoUk foto

Jmenuji se Petr Pabouček a zabývám se vývojem webů pro firmy a jednotlivce. Strávil jsem 2.5 roku v Anglii, kde jsem pracoval jako freelancer v oblasti web designu. Hovořím plynně anglicky a při své práci používám technologie HTML, CSS, PHP a MySQL...více o mně »

Vyhledávání

Poslední komentáře