Konečně on-line …

Vzhledem k tomu, že mám teď poměrně dost volného času, rozhodnul jsem se koncem minulého týdne konečně zřídit internetové připojení ke svému noťasu. Dlouhou dobu jsem váhal, jestli potřebný HW koupit na internetu nebo v obchodě, ale vzhledem k tomu, že v internetových obchodech byly k mání jen PCMCIA síťovky, které by si asi moc nerozuměli s mým Linuxem, koupil jsem nakonec potřebné vybavení v „kameném“ obchodě. Po menším pátrání na internetu jsem na druhém konci Londýna objevil obchod, možná lépe řečeno firmu, kde jsem později zakoupil WiFi PCMCIA síťovku ZCOM XI-325, která chodí v Linuxu naprosto bez problémů. Ve čtvrtek ráno jsem tedy vyrazil na sever Londýna a cesta mi zabrala asi 2,5 hodiny…..uffff. Firma byla poměrně dobře skovaná, ale po bližším prozkoumání štítků na zvoncích jsem si byl jist, že jsem na správném místě. Evidentně se ale nejednalo o firmu, která by měla zájem prodávat jednotlivé komponenty v menším množstvím, protože první na co se mě zeptali bylo, jestli už jsem u nich někdy něco kupoval. Sdělil jsem jim tedy, že nikoliv, ale že mám velký zájem objednat si jeden určitý typ síťové karty. Následovala otázka kolik si jich budu přát, načež jsem je uzemnil odpovědí, že pouze jednu….:-). Nakonec se mě ujal poměrně sympatický chlapík, který mi ochotně síťovku předvedl a za 23 liber byla moje.

Pokračovat »

První krize překonána

Doufám, že to co jsem teďka prožil je jen takové nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za 10 let….:-). Nejsem sice v uplně stoprocentní kondici, ale aspoň už mě nic nebolí. Pakárna trošku je, že mi nikdo není schopen říci, kdy budu fit. Prozatím musím denně navštěvovat sestru, což je trošku omezující. O víkendech navštěvuje sestra mě, protože Medical Center je zavřené. Na finální kontrolu do nemocnice, kde mě operovali, jsem pozván až na 20.června, takže doufám, že se nevyskytnou žádné komplikace a po tomto datu už budu v pohodě.

Pokračovat »

Zase nemoc

Nevím jak je to možné, ale poslední dobou se na mě lepí jedna záhadnější choroba za druhou. Před mým odjezdem do Anglie to byly neštovice a teď ….ufffff… ani nevím jak to pojmenovat, ale tady to už přestává být sradna, protože nakonec jsem musel být hospitalizován v nemocnici a podstoupit menší operaci v plné narkóze. Vezměme to ale pěkně popořádku.

Pokračovat »

Další týden v Londýně

Tak mám za sebou další týden v Londýně. Měl jsem poměrně volno, poněvadž můj dosavadní zaměstnavatel pro mě neměl teďka žádnou práci, jelikož se dělaly nějaké úpravy na baráku, které bych asi nedal. Do práce jsem nastoupil až v pátek a myslím, že na nějakou dobu budu mít zas co dělat. Volného času jsem využil tak, že jsem zkoušel sehnat nějaký jobík v IT. Zaregistroval jsem se tedy v knihovně, kde je možné využívat denně internetového připojení, aniž byste museli něco platit. Je to ale časově omezené, takže denně můžete strávit na netu pouze jednu hodinu. Nicméně i to je celkem dostačující. Vyhledal jsem si několik inzerátů, doma si v klidu připravil emaily a druhý den jsem je rozeslal. Také jsem si vzal na mušku pár škol z okolí (většinou jsem vybíral nějaké školy s tragicky vypadající webovou prezentací) a jen tak zkusil nabídnout svoje služby. Zatím se ozvali jen z jedné školy, kde mi v emailu sdělili, že momentálně nikoho takového jako já nepotřebují, ale že jsem je celkem zaujal a případně mi dají vědět…:-) Takže nic moc.

Pokračovat »

Greenwich, Big Ben, Trafalgar Square

Jelikož jsme měli s Luckou volný víkend, naplánovali jsme si menší výlet po Londýně. Prohlídku jsme zahájili na Greenwichi, kde jsme si vyzkoušeli, jaké to je stát na nultém poledníku (no, když to srovnám s tím výletem na Kokořín…:-)), prohlédli jsme si The Royal Observatory, kde je mimo jiné vystaveno plno důmyslných zařízení na určení pozice na Zemi. Je až neuvěřitelné, jaké systémy a principy dokáže člověk pochopit a vytvořit. Dále jsme na Greenwichi navštívili námořní muzeum, které jsme prolítli hodně rychle, poněvadž nás malinko tlačil čas. Vstup do muzeí je v Londýně zadarmo, což je poměrně sympatické. Není v podstatě žádný problém, když si chcete nějakou historku poslechnout v klidu ještě jednou…:-). Z Greenwiche jsme si to namířili přímo k Big Benu, kde jsme měli sraz s jedním mým spolužákem ze střední školy. V Londýně pobývá už od ledna, tak jsem z něj vytahnul nějaké rozumy a předal lahev rumu..:-) V této části města jsme zůstali po celý zbytek dne. Od Big Benu jsme si to namířili na Trafalgar Square, a jelikož jsem začínal mít ukrutný hlad a trošku mě pálili v kapse peníze..:-), rozhodli jsme se pro návštěvu nějaké restaurace.

Pokračovat »

The weekend has landed

Konečně mám chvilku abych mohl sepsat první příspěvek z Londýna. Vše se totiž odehrálo hrozně rychle a poměrně brzo po příjezdu jsem nastoupil do práce. Do Londýna jsem dorazil ve čtvrtek 21. dubna okolo jedenácté hodiny dopoledne. Bylo nádherně, tak jsme si šli s Lucíkem ještě sednout na terásku a dali si kafčo. Pak jsme s vypětím všech sil odtáhli moje objemná zavazadla a já jsem se ubytoval. Až do neděle jsem byl ubytován u Lucky v pokojíku, poněvadž můj byl ještě obsazený. K tomu se vrátím, ale až později.

Pokračovat »

Zase jako rybička

Pomalu se mi začíná vracet původní síla, a tak jsem se pustil do poslední fáze příprav na odjezd. Co asi zase zapomenu? Pokud se nestane nic neočekávaného, tak 20. dubna vyrážím z autobusového nádraží v Plzni směr Londýn. Zítra dojdu zařídit ještě poslední věc, což je zrušení zdravotního pojištění zde v ČR, takže doufám, že až takto učiním, nesejme mě hned po opuštění budovy VZP nějakej blbec na přechodu.

Pokračovat »

Nečekané zpoždění mého odjezdu

Jak jistě mnozí z vás vědí, na druhého dubna jsem měl naplánovaný odjezd do Londýna, nicméně neodjel jsem. Stala se poměrně kuriózní věc, která zapříčinila zpoždění mého odjezdu. Celou událost lze možná považovat za štěstí v neštěstí, ale vezměme to pěkně po pořádku.

Datum 9. března byl mým posledním dnem v mém, teď už minulém zaměstnání. V té době jsem měl již dávno poslanou žádost na pozici IT technika na dívčí školu v Londýně http://www.spgs­.org a vzhledem k tomu, že první kola přijímacích pohovorů na tuto pozici se měla konat 11. března, už jsem ani nedoufal, že se mi někdo ozve. Nemalé však bylo moje překvapení, když mi kolem poledního začal zvonit mobilní telefon a při letmém pohledu na displej jsem se orosil. Číslo volaného začínalo sekvencí +44, takže bylo na první pohled zřejmé, že se jedná a telefonní hovor z Anglie. Velmi nervózně jsem hovor přijal a rychle si šel hledat místo s lepším signálem. Po několika okamžicích bylo zřejmé, že mi volají ze školy, kde jsem žádal o pracovní místo a byl jsem dotázán, zda-li budu schopen se 11. března dostavit na pohovor. Odpověděl jsem, že to možná bude problém, ale že zkusím udělat co se dá a ozvu se. Obratem jsem volal do Student Agency, kde jsem si zamluvil poslední místo v autobusu na 18.30 ještě téhož dne. Mailem jsem potvrdil, že přijímacího pohovoru se zúčastním a ve 14.00 jsem zmizel z práce.

Pokračovat »


Kdo jsem

BoUk foto

Jmenuji se Petr Pabouček a zabývám se vývojem webů pro firmy a jednotlivce. Strávil jsem 2.5 roku v Anglii, kde jsem pracoval jako freelancer v oblasti web designu. Hovořím plynně anglicky a při své práci používám technologie HTML, CSS, PHP a MySQL...více o mně »

Vyhledávání

Poslední komentáře

    None Found