První krize překonána
Doufám, že to co jsem teďka prožil je jen takové nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za 10 let….:-). Nejsem sice v uplně stoprocentní kondici, ale aspoň už mě nic nebolí. Pakárna trošku je, že mi nikdo není schopen říci, kdy budu fit. Prozatím musím denně navštěvovat sestru, což je trošku omezující. O víkendech navštěvuje sestra mě, protože Medical Center je zavřené. Na finální kontrolu do nemocnice, kde mě operovali, jsem pozván až na 20.června, takže doufám, že se nevyskytnou žádné komplikace a po tomto datu už budu v pohodě.
Nevím jak je to možné, ale poslední dobou se na mě lepí jedna záhadnější choroba za druhou. Před mým odjezdem do Anglie to byly neštovice a teď ….ufffff… ani nevím jak to pojmenovat, ale tady to už přestává být sradna, protože nakonec jsem musel být hospitalizován v nemocnici a podstoupit menší operaci v plné narkóze. Vezměme to ale pěkně popořádku.
Tak mám za sebou další týden v Londýně. Měl jsem poměrně volno, poněvadž můj dosavadní zaměstnavatel pro mě neměl teďka žádnou práci, jelikož se dělaly nějaké úpravy na baráku, které bych asi nedal. Do práce jsem nastoupil až v pátek a myslím, že na nějakou dobu budu mít zas co dělat. Volného času jsem využil tak, že jsem zkoušel sehnat nějaký jobík v IT. Zaregistroval jsem se tedy v knihovně, kde je možné využívat denně internetového připojení, aniž byste museli něco platit. Je to ale časově omezené, takže denně můžete strávit na netu pouze jednu hodinu. Nicméně i to je celkem dostačující. Vyhledal jsem si několik inzerátů, doma si v klidu připravil emaily a druhý den jsem je rozeslal. Také jsem si vzal na mušku pár škol z okolí (většinou jsem vybíral nějaké školy s tragicky vypadající webovou prezentací) a jen tak zkusil nabídnout svoje služby. Zatím se ozvali jen z jedné školy, kde mi v emailu sdělili, že momentálně nikoho takového jako já nepotřebují, ale že jsem je celkem zaujal a případně mi dají vědět…:-) Takže nic moc.
Jelikož jsme měli s Luckou volný víkend, naplánovali jsme si menší výlet po Londýně. Prohlídku jsme zahájili na Greenwichi, kde jsme si vyzkoušeli, jaké to je stát na nultém poledníku (no, když to srovnám s tím výletem na Kokořín…:-)), prohlédli jsme si The Royal Observatory, kde je mimo jiné vystaveno plno důmyslných zařízení na určení pozice na Zemi. Je až neuvěřitelné, jaké systémy a principy dokáže člověk pochopit a vytvořit. Dále jsme na Greenwichi navštívili námořní muzeum, které jsme prolítli hodně rychle, poněvadž nás malinko tlačil čas. Vstup do muzeí je v Londýně zadarmo, což je poměrně sympatické. Není v podstatě žádný problém, když si chcete nějakou historku poslechnout v klidu ještě jednou…:-). Z Greenwiche jsme si to namířili přímo k Big Benu, kde jsme měli sraz s jedním mým spolužákem ze střední školy. V Londýně pobývá už od ledna, tak jsem z něj vytahnul nějaké rozumy a předal lahev rumu..:-) V této části města jsme zůstali po celý zbytek dne. Od Big Benu jsme si to namířili na Trafalgar Square, a jelikož jsem začínal mít ukrutný hlad a trošku mě pálili v kapse peníze..:-), rozhodli jsme se pro návštěvu nějaké restaurace.
Konečně mám chvilku abych mohl sepsat první příspěvek z Londýna. Vše se totiž odehrálo hrozně rychle a poměrně brzo po příjezdu jsem nastoupil do práce. Do Londýna jsem dorazil ve čtvrtek 21. dubna okolo jedenácté hodiny dopoledne. Bylo nádherně, tak jsme si šli s Lucíkem ještě sednout na terásku a dali si kafčo. Pak jsme s vypětím všech sil odtáhli moje objemná zavazadla a já jsem se ubytoval. Až do neděle jsem byl ubytován u Lucky v pokojíku, poněvadž můj byl ještě obsazený. K tomu se vrátím, ale až později.